Národní summit – ohlédnutí

Dne 22. 10. 2019 se v nových prostorách Newton College v Praze konala již tradiční konference Sdružení profesního terciárního vzdělávání (historicky nazvaná summit). Významným hostem konference byl  nový předseda České konference rektorů prof. Petr Sklenička, vystoupili také další  významní hosté z řad SPTV, Národního akreditačního úřadu, zástupci Centra pro studium vysokého školství, ředitelka Svatojánské koleje – Vyšší odborné školy pedagogické – Věra Štepinová a další představitelé škol a vzdělávacích institucí.

Po více jak 25 letech od vzniku SPTV se profesní vzdělávání na vysokých školách stává čím dál více běžným standardem. Letos uplynuly také 3 roky od novely VŠ zákona, která profesní profily oficiálně uzákonila a přinesla také základní parametry pro jejich akreditaci. I to bylo na konferenci předmětem velmi živé diskuze.

Shrnutí summitu z pera jednoho z jeho účastníků (redakčně upraveno):

Národní summit Profesního terciárního vzdělávání v prostorách soukromé vysoké školy NEWTON College, a.s. v Kongresovém centru Praha. Hosty zde na úvod pozdravil její rektor, MUDr. Jan Mojžíš, který v rámci svého úvodního slova představil svou školu i její nové prostory umístěné v prostorách Kongresového centra v Praze.

Nabytým programem summitu na téma „Profesní terciární vzdělávání: příležitosti a hrozby, silné a slabé stránky“ prováděla účastníky doc. PhDr. Jitka Němcová, Ph.D., rektorka Vysoké školy zdravotnické a předsedkyně Sdružení profesního terciárního vzdělávání, které bylo pořadatelem summitu. Doc. Němcová tak pronesla také úvodní slovo pořadatele.

Prof. Ing. Petr Sklenička, CSc., rektor ČZU Praha, předseda České konference rektorů, upozornil, že při přípravě příspěvku na téma „Příležitosti a výzvy profesního terciárního vzdělávání“ dospěl ke 3 hrozbám.

1. Upozornil na lhostejnost státu směrem k veřejným vysokým školám při očekávaném růstu uchazečů o studium a varoval před „masifikací“.
2. Upozornil na nerovné podmínky v hodnocení výzkumu na vysokých školách spočívající v tom, že metodika 2017+ straní velkým univerzitám, a to tak, že hodnotí pomocí škálování a přiděluje finanční prostředky nejúspěšnějším vysokým školám či univerzitám bez ohledu na výsledky jejich jednotlivých fakult. Prof. Sklenička navrhuje zanechat stávající kritéria, ale zpřísnit je. Prof. Sklenička dále upozorňuje na skutečnost, že vysoká škola či univerzita s převahou profesně zaměřených studijních programů je v hodnocení výzkumu znevýhodněna, protože „příklon k profesnímu vzdělávání znamená odklon od výzkumu“.
3. Prof. Sklenička upozornil na skutečnost, že profesní vysokoškolské studijní programy mohou být podfinancované, a sice z důvodu, že financování vysokých škol je založeno na výsledcích ve vědě a výzkumu. Problémem je tedy to, že profesně zaměřené vysokoškolské studijní programy jsou „zajímavé“ pouze v případě studenty placeného vysokoškolského studia.

Tématem následujícího příspěvku Mgr. Ondřeje Chrásta byl „Rozvoj profesního terciárního vzdělávání v EU a v ČR, minulost, současnost, praktické zkušenosti a projekty v EU i v ČR“. Mgr. Chrást uvedl zákonnou úpravu profesního terciárního vzdělávání v ČR (zákon o vysokých školách a nařízení vlády) a představil snahy Sdružení profesního terciárního vzdělávání o vytvoření kompetenčního modelu reflektujícího 4. průmyslovou revoluci, která ovlivňuje i vzdělávání a učení se. Upozornil na materiál „Work to learn“ projektu SAPS související s uskutečňováním stáží. Podnítil myšlenku inspirace v kanadském vzdělávání a představil také další mezinárodní projekty Erasmus+ i české projekty TAČR, na kterých se SPTV spolupodílí.

Pracovník oddělení koncepčního Národního akreditačního úřadu – Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy PhDr. Petr Novák, Ph.D. představil zákonnou úpravu profesně zaměřených vysokoškolských studijních programů (novela vysokoškolského zákona zákon č. 137/2016 Sb.) a upozornil na přílohu k nařízení vlády týkající se standardů profesně zaměřených vysokoškolských studijních programů. Uvedl několik statistických údajů: ze 647 studijních programů bylo akreditováno 97 studijních programů profesně zaměřených převážně v oborech ekonomických, technických, přičemž 39 % je akreditováno u soukromých vysokých škol. Uvedl, že obecně mírně převažují žádosti o akreditace akademicky zaměřených vysokoškolských studijních programů. I Národní akreditační úřad cítí potřebu zabývat se některými problémy, které se s novelou vysokoškolského zákona a úpravou akademicky a profesně zaměřených vysokoškolských studijních programů objevily, například:

1. Kde je hranice mezi praktickými dovednostmi a teoretickými znalostmi potřebnými pro výkon povolání? Jak profesně, tak akademicky zaměřené vysokoškolské studijní programy poskytují příležitosti k osvojování teoretických znalostí a praktických dovedností.
2. Do jaké míry by měl být garant profesně zaměřeného vysokoškolského studijního programu zapojen do praxe? Nelze se s pokojit se skutečností, že by nebyl s praxí spjat vůbec. Lze ale po garantovi požadovat výkon praxe souběžně s výkonem funkce garanta? Pokud ano, v jaké míře?
3. Jaký je vztah profesně zaměřených vysokoškolských studijních programů a regulovaných povolání?
4. Jaká je návaznost (pokud vůbec existuje) profesně zaměřených bakalářských studijních programů na akademicky zaměřené magisterské studijní programy?

Ing. Lenka Henebergová, vedoucí sekce školního odborného vzdělávání a mládeže Domu zahraniční spolupráce seznámila účastníky s tématem „Zkušenosti DZS jako administrátora ERASMUS+ programů v oblasti rozvoje profesního vzdělávání“. Vysvětlila, že DZS administruje žádosti o účast v programu ERASMUS+ všech cílových skupin vzdělávání, čemuž odpovídá i struktura programů, respektive jednotlivé sektory ERASMUS+ (VŠ vzdělávání, vzdělávání dospělých, odborné vzdělávání a příprava, mládež, školní vzdělávání). K tématu upozornila, že v současné době jsou zveřejněny 2 výzvy v sektoru odborného vzdělávání a přípravy a v sektoru vzdělávání dospělých. Ing. Henebergová ujistila účastníky, že účast v projektu ERASMUS+ nemá dopad pouze na jednotlivce, ale také na organizaci a region.

Ing. Radim Ryška, Ph.D., ředitel Centra pro studium vysokého školství, představil prostřednictvím četných statistických údajů zachycených v přehledných grafech výsledky šetření Absolventi 2018 a šetření Eurograduate, přičemž zdůraznil potřebu chápat data v souvislostech dosaženého vzdělání – povolání absolventů – požadovaného vzdělání. Upozornil, že každá vysoká škola a univerzita je v rámci vlastního evaluačního procesu odpovědná za uskutečňování interního šetření a uvedl, že další šetření absolventů je plánováno na rok 2021 nebo 2022.

Mgr. et Mgr. Jan Beseda, Ph.D. představil v rámci svého tématu „Regionální dimenze profesního školství“ projekt PERIF. Uvedl možnosti a formy spolupráce v vysokých škol v rámci regionů. Prezentoval, jak lze provázat možnosti  VŠ a potřeb regionu. Toto pojetí terciárního vzdělávání lze vidět jako velmi přínosné nejen pro daný region, ale i pro samotné studenty, kteří musí vidět smysl ve svém studiu a prohlubování vazby k danému regionu a profesnímu uplatnění. Dále prezentoval význam přenositelných kompetencí a hlubokých odborných kompetencí v profesním terciárním vzdělávání a vysvětlil terminologii „up-skilling“ ve smyslu zvyšování kvalifikovanosti a kompetentnosti, „re-skilling“ ve smyslu upevňování a aktualizace znalostí a dovedností a to nejen v terciárním, ale i v celoživotním vzdělávání, na kterém by se měli vysoké škol aktivně podílet.

RNDr. Věra Štěpinová, Ph.D., pracovnice Svatojánské koleje představila téma „VOŠ a profesní obory současnosti – současné OPVV projekty pro VOŠ a jejich přínos k rozvoji profesních oborů“. Dr. Štěpinová uvedla téma upozorněním, že i vyšší odborné školy jsou součástí terciárního vzdělávání na úrovni EQF 6, přičemž smyslem jejího příspěvku byl požadavek na vytvoření kompetenčního modelu, prostřednictvím něhož lze dosáhnout a udržet úroveň vyššího odborného vzdělávání na úrovni vzdělávání terciárního.

Mgr. Petr Baierl ze Západočeské univerzity v Plzni připravil téma „ZČU profesní obory v kontextu fenoménu 4.0“. Uvedl, že ZČU disponuje 1 akreditovaným profesně zaměřeným studijním programem (Specialista pro automotive praxi) se 3 specializacemi. V rámci svého příspěvku uvedl, že sama ZČU pociťuje dehonestaci profesně zaměřených vysokoškolských studijních programů.

Závěrečné téma „Zkušenosti s mezinárodní profesní akreditací“ připravila doc. Ing. Lucie Vnoučková, Ph.D., prorektorka pro studium Vysoké školy ekonomie a managementu. Představila zahraniční mezinárodní programovou akreditaci ACBSP, prostřednictvím níž VŠEM pracuje na zvyšování kvality vzdělávání. Uvedla, že tato akreditace klade velký důraz na excelenci ve vzdělávání. Akreditace je udělována na 10 let, ale každé 2 roky je VŠEM povinen vyjádřit se ke způsobům řešení nedostatků zjištěných při řízení o akreditaci. Akreditace je realizována 3 zahraničními evaluátory (upozornění na potřebu jazykovou vybaveností, přičemž jednacím jazykem je angličtina), a sice prostřednictvím návštěvy, která zahrnuje interview a focus groups se stakeholdery a evaluace interních dokumentů a procesů.